Insolvence je v běžném jazyce označení pro úpadek, tedy stav, kdy dlužník není schopen splácet své závazky nebo je jako podnikatel předlužený. Může postihnout jednotlivce, živnostníky i firmy. Samotná nezaplacená faktura ale ještě neznamená insolvenci. Rozhodující je splnění podmínek stanovených insolvenčním zákonem.

‍

Co znamená insolvence podle zákona?

‍

Insolvence označuje stav, kdy dlužník nedokáže řádně plnit své finanční závazky. V běžné řeči se tento pojem používá také pro insolvenční řízení, během kterého soud řeší úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek.

‍

Podle insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. může úpadek nastat ve dvou základních podobách.

‍

1. Platební neschopnost

O platební neschopnost se podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona jedná, pokud dlužník současně splňuje tři podmínky:

• Má alespoň dva věřitele.
• Jeho peněžité závazky jsou déle než 30 dnů po splatnosti.
• Není schopen tyto závazky splácet.

‍

Samotné překročení data splatnosti tedy ještě neznamená insolvenci. Podstatné je také to, zda podnikatel své dluhy skutečně nedokáže uhradit. Zákon například předpokládá platební neschopnost, pokud dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo je nehradí déle než tři měsíce po splatnosti.

‍

2. Předlužení

Předlužení se týká právnických osob a podnikajících fyzických osob, tedy také OSVČ. Nastává tehdy, pokud má podnikatel více věřitelů a celková výše jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při posuzování hodnoty majetku se však přihlíží také k možnosti dalšího provozování podniku, pokud lze důvodně předpokládat, že podnikatel bude ve své činnosti pokračovat.

‍

Důležité: Krátkodobý nedostatek peněz na podnikatelském účtu automaticky neznamená insolvenci. Pokud má podnikatel realistickou možnost své závazky včas splnit, může jít pouze o přechodný problém s cash flow.

‍

Co je hrozící úpadek?

‍

Hrozící úpadek nastává tehdy, pokud lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Na rozdíl od skutečného úpadku nemusí podnikatel zatím splňovat podmínky platební neschopnosti nebo předlužení. Jeho finanční situace však naznačuje, že vážné problémy se splácením mohou brzy nastat.

‍

Příklad: Živnostník očekává během následujících dvou měsíců příjmy ve výši 90 000 Kč. Ve stejném období musí uhradit dodavatelům, zaměstnancům a dalším věřitelům celkem 210 000 Kč. Nemá dostatečné finanční rezervy ani jiný realistický způsob, jak rozdíl pokrýt.

‍

Taková situace může signalizovat hrozící úpadek, přestože některé závazky dosud nejsou po splatnosti. Včasné řešení finančních problémů může podnikateli pomoci zabránit jejich dalšímu prohlubování. Pokud však již naplňuje zákonné podmínky úpadku, musí postupovat podle příslušných ustanovení insolvenčního zákona.

‍

Insolvence v praxi: Kdy jde o úpadek a kdy pouze o výpadek cash flow?

‍

Nedostatek hotovosti nemusí znamenat, že podnikání dlouhodobě prodělává. Rozhodující je, zda má podnikatel reálné prostředky a možnosti své závazky splácet.

‍

Příklad 1: E-shop čeká na platby od zákazníků

Majitel e-shopu musí příští týden zaplatit dodavatelům 140 000 Kč. Na podnikatelském účtu má aktuálně 60 000 Kč a během následujících tří týdnů očekává od zákazníků úhradu dalších 120 000 Kč. Podnikání generuje tržby, ale příjmy a výdaje se časově nepotkávají. Krátkodobě tak chybí 80 000 Kč.

‍

V takové situaci může pomoci dohoda o pozdější splatnosti s dodavateli nebo vhodně nastavené provozní financování. Samotný popsaný výpadek hotovosti ještě nedokládá úpadek. Podmínkou je, aby podnikatel dokázal očekávané příjmy realisticky odhadnout a případné financování bezpečně splatit.

‍

Příklad 2: Živnostník dlouhodobě nehradí závazky

Živnostník dluží třem dodavatelům dohromady 120 000 Kč. Všechny závazky jsou více než 45 dní po splatnosti, podnikatel nemá dostatek prostředků na jejich úhradu a neočekává příjmy, ze kterých by je mohl v dohledné době splatit.

‍

Tento stav již může naplňovat znaky platební neschopnosti podle insolvenčního zákona. Podnikatel by měl bezodkladně vyhledat odbornou právní pomoc a posoudit, zda mu vznikla povinnost podat insolvenční návrh.

‍

Příklad 3: Firma má více dluhů než majetku

Majitel společnosti zjistí, že firma má závazky vůči několika věřitelům ve výši 1,4 milionu Kč, zatímco hodnota jejího majetku činí pouze 900 000 Kč. Pokud firma současně nemá reálné předpoklady pro další provozování podniku, které by odůvodňovaly vyšší ocenění jejího majetku, může se jednat o předlužení.

‍

V takovém případě nemusí být rozhodující pouze aktuální stav peněz na účtu, ale také celková hodnota majetku a závazků. Všechny příklady jsou modelové. Pro skutečné posouzení úpadku je nutné zohlednit konkrétní finanční a právní okolnosti.

‍

Kdy musí podnikatel podat insolvenční návrh?

‍

Pokud se OSVČ nebo obchodní společnost dostane do úpadku, vzniká jí podle § 98 insolvenčního zákona povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se o úpadku dozvěděla nebo se o něm při náležité pečlivosti měla dozvědět.

‍

U právnických osob se tato povinnost vztahuje také na osoby uvedené v zákoně, zejména na členy statutárního orgánu. Podnikatel proto nesmí skutečný úpadek dlouhodobě ignorovat ani jeho řešení odkládat pouze s nadějí na budoucí příjmy.

‍

Podle § 99 insolvenčního zákona může při porušení této povinnosti vzniknout odpovědnost za škodu nebo jinou újmu způsobenou věřitelům. Zákon zároveň stanoví určité výjimky.

‍

Pozor na rozdíl mezi úpadkem a hrozícím úpadkem: Při hrozícím úpadku může insolvenční návrh podat pouze dlužník. Samotný hrozící úpadek však neznamená stejnou povinnost podat návrh, jakou zákon stanovuje podnikatelům při již vzniklém úpadku.

‍

Pokud má podnikatel podezření, že splňuje podmínky úpadku, měl by svou situaci co nejdříve konzultovat s odborníkem na insolvenční právo.

‍

Jak probíhá insolvenční řízení?

‍

Insolvenční řízení je soudní proces, jehož cílem je řešení úpadku nebo hrozícího úpadku a zákonem upravené vypořádání závazků dlužníka.

‍

1. Podání insolvenčního návrhu

Insolvenční návrh může podat dlužník nebo jeho věřitel. V případě hrozícího úpadku může návrh podat pouze dlužník.

‍

2. Posouzení situace soudem

Soud zkoumá, zda jsou splněny zákonné podmínky úpadku nebo hrozícího úpadku. Samotné zahájení insolvenčního řízení ještě neznamená, že soud úpadek potvrdil.

‍

3. Rozhodnutí o úpadku a způsobu jeho řešení

Pokud soud zjistí úpadek, postupuje se podle pravidel insolvenčního zákona. Mezi hlavní způsoby jeho řešení patří:

‍

Konkurs - Majetek dlužníka se zpravidla zpeněží a získané prostředky se použijí k uspokojení věřitelů. Neuspokojené pohledávky nebo jejich části obecně nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak.

‍

Reorganizace - Umožňuje podnikateli zpravidla pokračovat v provozu podniku a postupně uspokojovat věřitele podle schváleného reorganizačního plánu. Reorganizace však není automaticky dostupná všem podnikatelům. Zákon ji za běžných podmínek připouští například u podniků s ročním čistým obratem alespoň 50 milionů Kč nebo nejméně 50 zaměstnanci. Výjimku představují případy, kdy je v souladu se zákonem předložen reorganizační plán přijatý potřebnou většinou věřitelů.

‍

Oddlužení - Umožňuje fyzickým osobám včetně OSVČ řešit úpadek nebo hrozící úpadek a při splnění zákonných podmínek dosáhnout osvobození od placení části zbývajících dluhů. Dluhy z podnikání nejsou automatickou překážkou oddlužení, jejich zahrnutí však musí splňovat podmínky insolvenčního zákona.

‍

4. Vypořádání závazků

Na průběh řízení dohlíží insolvenční soud a podle zvoleného způsobu řešení úpadku se na něm podílí insolvenční správce. Průběh řízení a rozhodnutí soudu jsou dohledatelné ve veřejném insolvenčním rejstříku.

‍

Jak poznat, že podnikání směřuje k insolvenci?

‍

Finanční potíže se často projevují dříve, než podnikatel přestane své závazky splácet.

‍

Mezi hlavní varovné signály patří:

• Opakované opožděné platby dodavatelům.
• Rostoucí objem nezaplacených faktur.
• Nedostatek prostředků na odvody, mzdy nebo pravidelné provozní výdaje.
• Nutnost hradit běžné výdaje stále novými půjčkami.
• Dlouhodobý pokles tržeb bez odpovídajícího snížení nákladů.
• Neschopnost vytvářet finanční rezervu.

‍

Žádný z těchto signálů sám o sobě automaticky neznamená úpadek. Jejich kombinace však může upozorňovat na vážnější problém.

‍

Jak mohou živnostníci a malé firmy snížit riziko insolvence?

‍

Základem finanční stability je průběžná kontrola příjmů, výdajů a splatnosti závazků. Podnikatel by měl včas vědět, zda bude mít dostatek prostředků na úhradu očekávaných plateb.

‍

1. Pravidelně sledujte cash flow

Nestačí vědět, kolik firma vydělává. Důležité je také to, kdy peníze skutečně přicházejí a odcházejí. Vytvořte si jednoduchý přehled očekávaných příjmů a výdajů alespoň na následujících 8 až 12 týdnů. Započítejte splátky úvěrů, odvody, nájem, mzdy i faktury dodavatelů. U očekávaných příjmů rozlišujte, které platby jsou již potvrzené a které jsou pouze předpokládané. Díky tomu můžete odhalit případný nedostatek prostředků ještě před splatností závazků.

‍

2. Kontrolujte splatnost pohledávek

Nezaplacené faktury mohou výrazně omezit schopnost podnikatele hradit vlastní závazky.Sledujte datum splatnosti vystavených faktur, včas zasílejte upomínky a u pravidelných zákazníků nastavte platební podmínky odpovídající vašemu provozu.

‍

3. Řešte závazky dříve, než se dostanou po splatnosti

Pokud víte, že nebudete schopni některou platbu uhradit včas, kontaktujte věřitele co nejdříve. Dohoda o odkladu splatnosti nebo splátkovém kalendáři může pomoci zvládnout přechodné potíže. Sama o sobě však neznamená, že je odvrácen úpadek nebo splněna případná povinnost podat insolvenční návrh.

‍

4. Využívejte provozní financování pouze s jasným plánem splácení

Krátkodobý nesoulad mezi příjmy a výdaji lze v některých situacích řešit externím financováním. Například půjčka pro živnostníky může pomoci překlenout období, kdy podnikatel očekává úhradu od zákazníků, ale potřebuje dříve zaplatit zásoby nebo provozní náklady. Před sjednáním financování je důležité ověřit, zda očekávané příjmy pokryjí také novou splátku a související náklady.

‍

Pokud se podnikatel již nachází v úpadku, další zadlužování zpravidla nepředstavuje vhodné řešení. V takovém případě je nutné řešit samotnou platební neschopnost a související zákonné povinnosti.

‍

Jak může Flowpay pomoci s řízením cash flow?

‍

Flowpay poskytuje provozní financování malým a středním podnikům a OSVČ. Při posuzování žádostí vychází z aktuálních dat podnikání, například z bankovních transakcí, platebních systémů nebo e-shopových platforem.

‍

Úvěr pro OSVČ od Flowpay může pomoci financovat nákup zásob, provozní výdaje nebo sezónní výkyvy v příjmech.Financování je možné získat až do výše 2,5 milionu Kč bez zástavy nemovitosti. Základním předpokladem je alespoň šest měsíců podnikání a měsíční tržby od 30 000 Kč. Každá žádost podléhá individuálnímu posouzení.

‍

Smyslem provozního financování je podpořit podnikání, které dokáže své závazky splácet, nikoliv prohlubovat již existující dluhovou krizi.

‍

Nejčastější otázky o insolvenci

‍

1. Kolik musím dlužit, abych se dostal do insolvence?

Insolvenční zákon nestanovuje žádnou univerzální minimální výši dluhu. Pro platební neschopnost je podstatné, zda má dlužník více věřitelů, peněžité závazky déle než 30 dnů po splatnosti a není schopen je plnit. I relativně nízké dluhy tedy mohou být součástí situace naplňující znaky úpadku.

‍

2. Může se OSVČ dostat do insolvence a požádat o oddlužení?

Ano. Insolvence se týká také osob samostatně výdělečně činných. OSVČ může být v úpadku kvůli platební neschopnosti nebo předlužení.

‍

Za splnění zákonných podmínek může využít také oddlužení, a to i v souvislosti s dluhy z podnikání. Podle § 389 insolvenčního zákona dluhy z podnikání nebrání oddlužení například tehdy, pokud s ním dotčený věřitel souhlasí. Zákon upravuje také další případy, kdy podnikatelské dluhy oddlužení nebrání.

‍

3. Jak zjistím, zda je firma nebo živnostník v insolvenci?

Informace o insolvenčních řízeních jsou veřejně dostupné v insolvenčním rejstříku Ministerstva spravedlnosti. Podnikatele nebo společnost můžete vyhledat například podle jména, názvu nebo IČO. V rejstříku lze zjistit stav řízení a zobrazit zveřejněná rozhodnutí soudu. Samotný záznam o zahájeném insolvenčním řízení však automaticky neznamená, že soud již úpadek dlužníka zjistil.

‍

4. Jak dlouho insolvence trvá?

Délka insolvenčního řízení závisí na způsobu řešení úpadku. Od 1. října 2024 je nové oddlužení standardně tříleté. Dlužník však musí řádně plnit zákonem stanovené povinnosti. Pokud mu bylo v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení přiznáno zákonem vymezené osvobození od placení dluhů, může být rozhodná doba pětiletá.

‍

Za stanovených podmínek může také dojít k přerušení nebo prodloužení oddlužení. Řízení zahájená před 1. říjnem 2024 se automaticky nezkracují. Konkurs a reorganizace mají vlastní pravidla a jejich délka závisí na konkrétním případu.

‍

5. Může podnikatelská půjčka zabránit insolvenci?

‍

V některých případech může vhodně nastavené provozní financování pomoci zvládnout krátkodobý nedostatek peněz a snížit riziko, že se finanční problémy budou prohlubovat. Základním předpokladem jsou dostatečné budoucí příjmy a schopnost nový závazek včetně nákladů bezpečně splácet.

‍

Pokud podnikatel již splňuje podmínky úpadku, měl by svou situaci bezodkladně řešit s odborníkem na insolvenční právo, nikoliv automaticky hledat další půjčku.

‍