Likvidita vyjadřuje schopnost podniku zajistit dostatek peněžních prostředků k úhradě svých závazků včas. I ziskové podnikání se může dostat do finančních potíží, pokud peníze zůstávají vázané v zásobách nebo neuhrazených fakturách. Zjistěte, jak likviditu vypočítat, co jednotlivé ukazatele znamenají a jak zajistit dostatek peněz pro každodenní provoz podnikání.

‍

Co je likvidita?

‍

Likvidita je ekonomický ukazatel, který vyjadřuje, do jaké míry dokáže podnik pokrýt své krátkodobé závazky prostřednictvím dostupných peněz a majetku, který lze v přiměřené době přeměnit na peníze. Zjednodušeně řečeno, likvidita ukazuje, zda máte dostatek prostředků na zaplacení faktur dodavatelům, nájmů, mezd a dalších provozních výdajů.

‍

V podnikání je důležité rozlišovat také likviditu samotného majetku. Peníze na běžném účtu jsou vysoce likvidní, protože je zpravidla můžete okamžitě použít. Naproti tomu zásoby zboží, stroje nebo nemovitosti mají nižší likviditu, protože jejich přeměna na peníze vyžaduje čas a někdy také snížení prodejní ceny.

‍

Příklad z praxe: Provozujete e-shop, který má na skladě zboží v hodnotě 300 000 Kč, ale na bankovním účtu pouze 40 000 Kč. Během následujících dvou týdnů musíte dodavatelům zaplatit 100 000 Kč. Přestože vlastníte zásoby v poměrně vysoké hodnotě, nemusíte mít dostatek peněz na úhradu nejbližších závazků. Vaše podnikání tak může čelit krátkodobému nedostatku likvidity.

‍

Proč je likvidita důležitá pro živnostníky a OSVČ?

‍

Dostatečná likvidita umožňuje podnikatelům hradit provozní náklady, reagovat na neočekávané výdaje a využívat obchodní příležitosti, aniž by museli odkládat splatné platby. Pro živnostníky a menší firmy bývá její řízení důležité zejména proto, že jejich příjmy mohou být nepravidelné a finanční rezervy omezené. Nedostatek likvidity může způsobit například opožděná platba od zákazníka, sezónní pokles tržeb nebo vyšší jednorázová investice.

‍

V těchto situacích může podnikatel zvážit úpravu splatnosti závazků, využití rezerv nebo externí financování. Pokud očekává dostatečné budoucí příjmy, může být jednou z možností také půjčka pro živnostníky, která pomůže překlenout dočasný nedostatek provozních prostředků. Podobně může půjčka pomoci samostatně podnikajícím osobám financovat materiál či vybavení potřebné k realizaci zakázky ještě před přijetím platby od zákazníka.

‍

Důležité je rozlišovat mezi dočasným nedostatkem hotovosti a dlouhodobou neschopností podnikání vytvářet dostatečné příjmy. Externí financování může řešit první situaci, nikoliv automaticky druhou.

‍

Jaké jsou druhy likvidity?

‍

Při hodnocení finančního zdraví podniku se nejčastěji používají tři ukazatele likvidity. Liší se tím, které složky krátkodobého majetku zahrnují do výpočtu.

‍

1. Běžná likvidita

Běžná likvidita, označovaná také jako likvidita 3. stupně, porovnává veškerá oběžná aktiva podniku s jeho krátkodobými závazky. Do oběžných aktiv patří zejména peněžní prostředky, krátkodobé pohledávky a zásoby.

‍

Vzorec: Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky

‍

Pokud má podnik oběžná aktiva v hodnotě 500 000 Kč a krátkodobé závazky ve výši 250 000 Kč, jeho běžná likvidita dosahuje hodnoty 2. To znamená, že na každou 1 Kč krátkodobých závazků připadnou 2 Kč oběžných aktiv. Vyšší hodnota zpravidla signalizuje větší krytí krátkodobých závazků, ale sama o sobě nezaručuje dostatek dostupných peněz. Záleží také na tom, jak rychle lze jednotlivá aktiva skutečně přeměnit na hotovost.

‍

2. Pohotová likvidita

Pohotová likvidita, označovaná jako likvidita 2. stupně, představuje přísnější způsob hodnocení platební schopnosti. Na rozdíl od běžné likvidity nezapočítává zásoby, protože jejich prodej může trvat delší dobu.

‍

Zjednodušený vzorec: Pohotová likvidita = (peněžní prostředky + krátkodobé realizovatelné finanční investice + krátkodobé pohledávky) / krátkodobé závazky

‍

V praxi se používá také výpočet, při kterém se od oběžných aktiv odečtou zásoby. Při přesnějším posouzení je však vhodné vyloučit i další položky, které nelze rychle přeměnit na peníze, například náklady příštích období nebo obtížně vymahatelné pohledávky. Pohotová likvidita je užitečná zejména pro podniky, které mají značnou část prostředků vázanou ve skladových zásobách.

‍

3. Okamžitá likvidita

Okamžitá likvidita, označovaná také jako likvidita 1. stupně, sleduje, jakou část krátkodobých závazků může podnik pokrýt nejlikvidnějšími finančními prostředky.

‍

Vzorec: Okamžitá likvidita = (peněžní prostředky + vysoce likvidní krátkodobé finanční investice) / krátkodobé závazky

‍

Při jednoduchém výpočtu mohou podnikatelé vycházet pouze z hotovosti a peněz na dostupných bankovních účtech. Okamžitá likvidita je užitečná při posuzování krátkodobé finanční rezervy. Ani tento ukazatel však sám neříká, kolik závazků je splatných právě dnes nebo v nejbližších dnech.

‍

Praktický příklad: Jak vypočítat likviditu podniku?

‍

Představme si malý e-shop, který má následující finanční situaci.

‍

‍Majetek podniku:

• Peníze na bankovním účtu: 80 000 Kč
• Krátkodobé pohledávky za zákazníky: 140 000 Kč
• Skladové zásoby: 280 000 Kč
• Oběžná aktiva celkem: 500 000 Kč
• Krátkodobé závazky: 250 000 Kč

Pro zjednodušení předpokládejme, že všechny uvedené pohledávky jsou vymahatelné a podnik nemá další oběžná aktiva ani krátkodobé finanční investice.

‍

Výpočet běžné likvidity: 500 000 / 250 000 = 2,00

Podnik má dvojnásobnou hodnotu oběžných aktiv oproti krátkodobým závazkům.

‍

Výpočet pohotové likvidity: (80 000 + 140 000) / 250 000 = 0,88

Bez prodeje zásob dokáže podnik svými peněžními prostředky a krátkodobými pohledávkami pokrýt 88 % krátkodobých závazků, pokud budou pohledávky uhrazeny v plné výši.

‍

Výpočet okamžité likvidity: 80 000 / 250 000 = 0,32

Peníze dostupné na účtu odpovídají 32 % všech krátkodobých závazků.

‍

Co výsledky znamenají?

‍

Běžná likvidita ve výši 2,00 může na první pohled působit příznivě. Pohotová a okamžitá likvidita však ukazují, že velká část majetku zůstává vázaná ve skladových zásobách. Představme si navíc, že podnik musí během deseti dnů zaplatit dodavatelům 120 000 Kč, zatímco nejbližší významná platba od zákazníka má dorazit až za 30 dnů. Pokud do té doby nepřijdou jiné příjmy, bude mu na úhradu závazků chybět 40 000 Kč.

‍

Tento příklad ukazuje, proč nestačí sledovat pouze hodnotu likvidity. Důležité je také načasování příjmů a výdajů.

‍

Pokud jde o jednorázový a předvídatelný výpadek, může podnikatel vedle dohody s dodavateli zvážit také úvěr pro OSVČ. Před jeho sjednáním by ale měl ověřit, zda budoucí peněžní příjmy skutečně pokryjí splátky i další provozní výdaje.

‍

Jaký je rozdíl mezi likviditou, cash flow a ziskem?

‍

Likvidita, cash flow a zisk spolu úzce souvisejí, ale každý ukazatel popisuje jinou stránku finanční situace.

‍

Likvidita vyjadřuje schopnost podniku pokrýt krátkodobé závazky prostřednictvím dostupných finančních prostředků a dalších likvidních aktiv.

‍

Cash flow představuje peněžní toky, tedy skutečné příjmy a výdaje peněz za určité období.

‍

Zisk vyjadřuje kladný rozdíl mezi výnosy a náklady za sledované období. V účetnictví může zisk vzniknout i tehdy, když odběratel dosud nezaplatil vystavenou fakturu.

‍

Příklad z praxe: Podnikatel dokončí zakázku a vystaví fakturu na 150 000 Kč s dohodnutou splatností 60 dnů. Zakázka může být zisková, ale peníze od zákazníka zatím nepřišly. Podnikatel přitom musí průběžně platit nájem, materiál a další výdaje. Vzniká časový nesoulad mezi příjmy a výdaji, který může ohrozit likviditu. Právě proto je vedle sledování zisku důležité pravidelně plánovat také budoucí cash flow.

‍

Co nejčastěji způsobuje nedostatek likvidity?

‍

Nedostatek likvidity nemusí znamenat, že je podnikání dlouhodobě neúspěšné. Často vzniká kvůli nesouladu mezi termíny plateb nebo způsobu financování provozu.

‍

Sezónní výkyvy tržeb

‍

Restaurace v turistické oblasti, sezónní prodejna nebo e-shop mohou mít výrazně odlišné příjmy během jednotlivých měsíců. Provozní náklady přitom často pokračují bez ohledu na aktuální výši tržeb. Například půjčka pro živnostníky může pomoci financovat přípravu na hlavní sezónu, pokud podnikatel dokáže realisticky odhadnout budoucí tržby a náklady na financování.

‍

Dlouhá splatnost faktur

‍

Pokud zákazník zaplatí až za 60 dnů, zatímco dodavatel vyžaduje úhradu do 14 dnů, vzniká mezi příjmy a výdaji časová mezera. Někteří podnikatelé takový výpadek řeší prostřednictvím provozního financování. Jednou z možností může být nebankovní půjčka pro OSVČ, která umožní pokrýt nezbytné náklady do přijetí očekávaných plateb.

‍

Nadměrné skladové zásoby

‍

Nákup většího množství zboží může snížit pořizovací cenu za jednotku, současně však váže peníze ve skladu. Pokud se zboží neprodává podle očekávání, mohou chybět prostředky na jiné provozní výdaje.

Rychlý růst podnikání

‍

Rostoucí tržby automaticky neznamenají vyšší dostupnou hotovost. Podnik, který získává nové zakázky, může potřebovat nakoupit více materiálu, rozšířit sklad nebo přijmout zaměstnance ještě předtím, než získá peníze od zákazníků. V takovém případě může půjčka pro OSVČ pomoci pokrýt náklady související s růstem. Nové financování by však mělo odpovídat očekávanému vývoji cash flow.

‍

Jak zlepšit likviditu podnikání?

‍

Zlepšení likvidity nemusí vždy vyžadovat externí financování. Často pomohou úpravy v řízení plateb, zásob nebo krátkodobých finančních rezerv.

‍

1. Pravidelně sledujte příjmy a výdaje

Vytvořte si přehled očekávaných příjmů a výdajů alespoň na následujících 13 týdnů. Každý týden aktualizujte termíny očekávaných úhrad a sledujte, zda zůstatek peněz v některém období neklesne pod potřebnou provozní rezervu.

‍

2. Zkraťte dobu splatnosti pohledávek

Dohodněte se zákazníky kratší splatnost faktur nebo využívejte zálohové platby, pokud to charakter zakázek umožňuje. U větších zakázek může být užitečné rozdělení plateb podle dokončených etap.

‍

3. Optimalizujte skladové zásoby

Pravidelně vyhodnocujte, které produkty se prodávají rychle a které zůstávají dlouhodobě na skladě. Uvolnění peněz ze zbytečně vysokých zásob může zlepšit likviditu bez dalšího zadlužení.

‍

4. Vytvářejte finanční rezervu

Část příjmů si postupně odkládejte na období nižších tržeb nebo neočekávané výdaje. Velikost rezervy přizpůsobte pravidelným nákladům, sezónnosti a spolehlivosti příjmů.

‍

5. Jednejte o platebních podmínkách

Pokud to obchodní vztahy dovolují, dohodněte s dodavateli delší splatnost nebo rozdělení větších plateb.Taková dohoda může pomoci sladit výdaje s termíny příjmů.

‍

6. Zvažte vhodné provozní financování

Pokud vlastní prostředky nestačí, může pomoci krátkodobé externí financování. Například úvěr pro OSVČ může poskytnout prostředky na nákup materiálu, zásob nebo jiné provozní výdaje. Před sjednáním je důležité porovnat celkové náklady financování, splatnost a dopad budoucích plateb na cash flow. Výše úvěru by měla odpovídat konkrétní potřebě, nikoliv pouze maximální dostupné částce.

‍

Jak může financování pomoci s likviditou?

‍

Provozní financování může pomoci překlenout období, kdy podnikatel potřebuje uhradit výdaje dříve, než získá očekávané příjmy.

‍

Externí financování však samo o sobě neřeší příčinu nedostatku likvidity. Přijetím peněz se zvýší dostupná hotovost, současně ale vznikne nový závazek, který bude potřeba splatit.  Při rozhodování proto nestačí sledovat pouze rychlost získání peněz. Důležité je posoudit také celkové náklady, dobu splácení a schopnost financování bezpečně splatit.

‍

Pro podnikatele, kteří potřebují rychleji pokrýt provozní náklady, může být jednou z možností nebankovní půjčka pro OSVČ.

‍

Financování podle aktuálních dat z podnikání

‍

Flowpay poskytuje podnikatelské financování, při jehož posuzování využívá aktuální data z podnikání, například informace z bankovního účtu, pokladního systému nebo e-shopu. Díky tomu může vyhodnocovat aktuální vývoj tržeb a připravit individuální nabídku financování. Proces probíhá online a nevyžaduje zástavu nemovitosti ani jiného majetku. Řešení je určeno podnikatelům, kteří splňují podmínky poskytovatele. Samotná žádost nezaručuje schválení financování.

‍

Pokud potřebujete překlenout sezónní výpadek příjmů nebo investovat do provozu, může vám půjčka pro živnostníky od Flowpay pomoci získat potřebný provozní kapitál. Konkrétní nabídka závisí na individuálním posouzení podnikání. Před jejím přijetím je vhodné ověřit, zda plánované příjmy postačí na splácení a běžné provozní výdaje.

‍

Nejčastější otázky o likviditě

‍

1. Co znamená likvidita jednoduše?

Likvidita vyjadřuje, jak dobře je podnik připraven hradit své krátkodobé závazky. Pokud má dostatek dostupných peněz nebo majetku, který lze rychle přeměnit na peníze, jeho likvidita je zpravidla vyšší. Nízká likvidita může znamenat riziko problémů s úhradou faktur a dalších provozních výdajů.

‍

2. Jaká je ideální hodnota běžné likvidity?

Neexistuje jedna ideální hodnota vhodná pro všechny podniky. Běžná likvidita nad 1 znamená, že hodnota oběžných aktiv převyšuje krátkodobé závazky. Sama o sobě však nezaručuje schopnost zaplatit včas. Při hodnocení je nutné zohlednit obor podnikání, strukturu aktiv, splatnost závazků a vývoj ukazatele v čase.

‍

3. Může být podnik ziskový, ale mít nízkou likviditu?

Ano. Podnik může vykazovat zisk a současně nemít dostatek peněz na běžném účtu. Typickým příkladem jsou neuhrazené faktury nebo vysoké skladové zásoby. Proto je důležité sledovat nejen ziskovost, ale také skutečné peněžní příjmy a výdaje.

‍

4. Jak může živnostník zvýšit likviditu bez půjčky?

Živnostník může zlepšit likviditu například rychlejším inkasem pohledávek, využíváním záloh, omezením nadbytečných zásob nebo dohodou o delší splatnosti s dodavateli. Důležité je také pravidelné plánování cash flow a vytváření finanční rezervy.

‍

5. Může půjčka pomoci při problémech s likviditou?

Ano, pokud jde o dočasný nedostatek peněz a podnikatel má reálný předpoklad, že dokáže financování splatit. Při hledání řešení pod výrazem půjčka osvč je však důležité porovnávat skutečné podmínky jednotlivých nabídek.

‍

Jednou z možností je také nebankovní půjčka pro OSVČ od Flowpay, která využívá při posuzování žádosti aktuální data z podnikání. Půjčka může pomoci překlenout krátkodobý výpadek cash flow, není však vhodnou náhradou za dlouhodobě neudržitelný podnikatelský model.

‍